close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.

1. února 2013 v 9:42 | Bíí |  Kecyyy
Ozývám se po milionu let s dalším článkem o ironii mého života :D.
Když jsem poprvé viděla jen část své třídy, říkala jsem si, kam to sakra lezu. Všichni mi přišli úplně jiný, zlý, nepřátelský a chytrý Smějící se. Všechno se to za ten půl rok vykreslilo jinak. Stává se ze mě někdo jinej. Ty lidi jsou jiný. S těma, co jsem nesnášela, se teď bavím nejvíc a ti, kteří mi přišli fajn, mě teď serou. No jo, nová třída, tak co se dalo čekat. Stěžovala jsem si, že ve třídě nemáme žádnýho hezkýho kluka. A co jsem jako chtěla? Stejně vím, že chodit s klukem ze třídy se nedá. A teď mám, co jsem chtěla. Rovnou dva. Proč, proč proč? :D Navíc, jsou to fakt dobrý kamarádi. Vůbec nevím, co mám dělat, ale zatím dělám to, co vede k tomu, aby se to hezky posralo. Možná to nakonec nebude tak hrozný. Kdyby se mezi mnou a jedním z nich něco stalo, asi by jsme museli dělat, že nic. Ale to je právě to nejhorší. Potkávat se skoro každej den a trávit spolu ten dlouhej nudnej den ve škole. Wow :D A pak je tu další problém... Myslela jsem si, že už do toho nespadnu. Jednou jsem se spálila díky své čtrnáctileté naivitě. Strašně se mi ten kluk líbil, tak jsem si myslela, že to bude jen takovej prví dojem, který jsem se mimochodem držela skoro rok. No, ale ... Když jsem ho poznala blíž, věděla jsem, že už je to pryč. Tak jako jo, líbí se mi, ale jen vzhledově, a tak se mi líbí mnohem víc kluků. Prostě asi jako každý holce. Měli jsme spolu jít poprvý ven a já nebyla vůbec nervozní. Ani jsem si neuvědomila, že to je kluk, po kterým jsem tolik šílela. No a pak jsme se potkali... Hah :D. Takovej román...
Celej ten den probíhal úplně normálně, nepřemejšlela jsem nad minulostí, skoro nad ničím. Jenže cestou domů jsem si tohle celý přehrávala a uvědomila jsem si, že je to špatně. Já to nechci! Ne teď. S ním už jsem si tím prošla, mělo to bejt kamarádství, protože to chci brát tak, jako on. Protože, SAKRA, kdyby v tom mělo bejt něco víc, něco víc už by se asi stalo :P. Podle mě on nechce. A začíná to docela bolet, protože mi je jasný, co v tom zase vidím já. "Úžasnej dokonalej dlouhej vztah", přesně ten, kterej jsem viděla s H.! :P Ale to už je taky pryč. Všechno mi tak nějak proplulo mezi prsty a proplouvá si vesele dál. Snažím se namluvit sama sobě, že se nechci vázat. Nechci. Ale proč nad ním teda pořád přemýšlím? Nevím vůbec, co dělat, protože jsou tu teď tři kluci, který mám ráda, ale nedokážu se rozhodnout, kterej je ten TOP Smějící se! Všechno se to sere, protože nevím, co chci. Měla bych si udělat takovej ten seznam klady/zápory a podle toho se nějak rozhodnout, ale přijde mi to hrozně trapný a radši tomu dávám volnej průběh. No a pak se dívím, že jsem na tom tak, jak na tom jsem :P. V jednom chatovém okýnku si domlouvám "kytaru" a v druhým noc u svýho spolužáka. Uvědomuju si, že kdyby se splnilo všechno, co jsem si vysnila, byla bych asi pěkná coura, ale dobrý na tom je, že se to vážně nikdy nestane. Když si vzpomenu na to, jak se chovám v jeho přítomnosti... Naše prví setkání bylo bezúčelné, prostě jen cigáro, bla bla bla a ahoj. Ale v tom druhém už jsem plánovala, jaký výsledek budou mít moje slova. Jak to celý dopadne. Tohle je u mě znamení, podle kterýho poznám, že toho dotyčnýho fakt chci. A strašně mě to sere :D. Zase se akorát budu litovat a to kvůli tomu samýmu klukovi. Bože! :P Takovej strašnej stereotyp. Měla bych to už nějak utnout. Udělat něco, po čem na sebe budu tak nasraná, že nad něčím TAKOVÝM ↑ nebudu chtít přemejšlet :D

Je to fakt TOP :P
 

I´m really fucked up!

31. prosince 2012 v 14:49 | Bíí |  Kecyyy
Návštěvnost mýho blogu je v tahu. Co jsem si na starým blogu vybojovala, jsem tady ztratila. Moje lenivost zvítězila :D
Jsem fakt mimo poslední dobou. Pořádně ani nevím, co od toho novýho roku čekám. Chci vztah? No, asi jo, když se tady o něco tři měsíce jako ta blbka snažím :D. Chci, chci, chci ... To je do trochu jiný rubriky :D
Nevím, jak budu dneska večer vypadat, jak budu vypadat zítra. Nevím ani, co se tam dneska bude dít. Prostě spíš doufám, než plánuju. Spontánně si vkročím do dveří a nechám se unést vlnou alkoholu a jinejch drog! Už se těšííím...:)
Poslední dobou dost přemýšlím nad tím, co se v roce 2012 stalo. Co se změnilo. Tyhle úvahy mívá skoro každej takhle ke konci roku. Ale já je nikdy nemívala. Prostě jsem si jen řekla: "Snad to bude letos lepší!"
Jenže teď je to úplně jiný.
Na začátku roku mělo bejt všechno obyčejný, ale jakmile jsem se já a T. pohádali s I. (:D), tak se toho změnilo opravdu hodně. Začali jsme totiž žít. Dělali jsme si, co jsme chtěli, říkali jsme si, co jsme chtěli ... No problem. Ona si žila svůj dilinovskej život a nám bylo všechno jedno. To byl jen začátek všeho. Takovým vrcholem byly prázdniny. Letní krásný volný a úžasný prázdniny♥! Milovala jsem na nich všechno. Ať vzpomínám na vodu, na tábor, na soustředění, na moře, nebo i na obyčejný velimský proválený a proflákaný dny => všechno bylo super! Poznali jsme nový lidi, změnili jsme se :)
Chce se mi až brečet, totálně :D všechno to uteklo tak rychle. Když se dívám na fotky, ani nevěřím, že jsme to tenkrát byli my. No, pak začala škola. Hned bylo jasný, že se s T. budeme vídat. Ale taky je to změna.
Gympl mě změnil dost. Oblíkám se jinak, jednám jinak... Jsem celkem flegmatička, co se věcí do školy týče. Neučím se, seru na to, ale jsem šťastná :D. Lidi ve třídě jsou super. Navíc jsem poznala člověka, co mi už dlouho dost dobře ničí klidný školní dny :D :D change. Poprvé v životě jsem si zkusila bejt zamilovaná. Ne platonicky
No a to je ten největší joke!
Půl roku jsem se trápila, rok žila s tím, že už ho nikdy neuvidím. Že už nikdy nezjistím jeho jméno, odkud je. Konec roku mě překvapil. Vážně bych nikdy nevěřila tomu, že si budu skypovat a psát se svou Beat festovou láskou!! :D
Jo, všechno dokáže překvapit.
Už chápu, proč můj blog nikdo nečte :D Pořád se lituju a píšu takový kratší denákový zápisky. Ale asi to tak má bejt. Už je mi vcelku jedno, kdo si tohle všechno přečte. Je mi jedno, co si o mě kdo myslí.
Těším se na ten stav, kdy si dám tři panáky a bude mi jedno úúúplně všechno!!!
:)

Každej si přiveze z Anglie něco jinýho.

2. prosince 2012 v 6:08 | Bíí |  A jiný blbosti!
Protože jsem už od půl pátý vzhůru, nemůžu spát, blbě se mi dejchá, ale nemůžu si dojít ani pro čaj, upravuju fotky, dívám se na "On je fakt boží" a přidávám článek :).
Tentokrát asi opět zase bez textu...
Ale broz už začnu fotit nový fotky. Tohle pořád vyhrabávám ze složek půl roku starejch, teda kromě Anglie. I když mi přijde, že jsem tam byla někdy před pěti lety. Jela bych hned ♥:)
Celkem jsme s kámoškou vyfotili před dva tisíce fotek. Některý jsou hrozný, ale jiný "docela" jdou.
Nechci moc soudit kvalitu, jelikož je většina focená z mýho foťáku :D
Hlavní je to, že jsou z místa, kde jednou budu žít :*
 


Protože Vánoce :D

1. prosince 2012 v 20:56 | Bíí |  A jiný blbosti!
Autor: Bíí, která si myslí, že ta fotka je trošku nekvalitní :D :D

Samota a prázdnota.

1. prosince 2012 v 18:07 | Bíí |  Kecyyy
Ahoj.
Dnes piju již asi sedmý čaj a vůbec mi to nevadí. Pytlík čaje se mi pomalu rozpadá v horký vodě, ale já najednou nejsem schopná se zvednout a vyhodit ho do koše. Nejsem schopná naprosto ničeho. V pátek jsem měla pocit, že jsem šťastná a víte co je vtipný? Já asi vážně šťastná byla! :D Ale jak to tak bývá, pokazilo se to. Pokazilo je tak hezký slovo, ani nevím, jak jsem ho mohla napsat. Jednoduše se to posralo! ;)
Taky míváte takovej divnej pocit, kterej se vám na jednu stranu líbí, ale na druhou stranu by jste se ho chtěli zbavit? Prostě si tak jdete sami z nádraží, nebo ze školy ... Máte čas přemýšlet, ale přemýšlíte v celku pořád o tom samém? Protože jestli ne, tak jsem asi magor :D. Vidím ho všude! Když zavřu oči = vidím ho. Otevřu je = vidím ten zatraceně hezkej ksicht! Nemůžu si pomoct, chci se to odnaučit, ale nevím jak. Nenávidím ho za to, co mi dělá, ale nedokážu si říct: "Kašlu na něj." Nedokážu zapomenout, přehlížet, nenávidět ... Někdo by to asi pojmenoval jako "zamilovanost", ale já to říct nemůžu. Asi proto, že se bojím. Už jen to, že jsem si připustila, že ho chci nejen kvůli tý sviňárně, ale kvůli sobě ... Už to mě udělalo dost zranitelnou. Však to teď taky vidím :D
A teď opět k tomu, proč to seru na TT.
Jde o to, že se cítím moc sama. Nenaplněná, neoblíbená … Jo, jasně. Spousta kamarádů mi píše, že to bude OK, ale upřímně… Kolik z nich vážně věří, že to v pohodě bude? Není to spíš jen ze slušnosti. Jakože: "Je to kamarádka, přece jí neřekneme pravdu…" Sakra, já tu pravdu chci! Nemám na něj. Já to vím, ale stejně ze sebe pořád dělám krávu. A moc mě to všechno mrzí. Chtěla bych od rána až do večera, celý den, sedět v posteli, dělat si svařáky a čekat. Čekat, kolik lidí se ozve. Kolik jich bude chtít vědět, jak na tom jsem. Chtěl by to vědět i on? Zajímalo by ho to vůbec, že jsem se celý týden neukázala ve škole? Nechci dělat závěry, jelikož nemůžu. Nevím, proč se na mě v pátek vykašlal. Nevím nic …
Užírá mě to ticho, prázdno. Prázdno a ticho uvnitř mě :P. Svádím to všechno na něj, ale ve skutečnosti si za to můžu já.
Kdych se já, kráva blbá, nezamilovala!
Byli bychom kamarádi. Jako kamarádka bych mu odpustila, že nejel. Prostě mu do toho něco důležitějšího vlezlo. Ale teď, když se mu snažím naznačit, že ho chci, nedokážu pochopit, že bylo něco důležitějšího. Zní to sobecky. A já si to uvědomuju. Ale sakra! Pět slov? Vážně? Pět slov bez jakýhokoli náznaku lítosti? To nasrat … Požaduju sakra dobrý vysvětlení!! Přece nikdo nestojí za to, abych se podceňovala, nebo ne?
Tak proč se tak cítím.
Jakoby odešel na míle daleko ode mě. Jsem zase tam, kde jsem byla!
Je to blbej pocit. Ta samota.
Máte kolem sebe spoustu lidí, ale stejně víte, že vám nemůžou pomoct. Protože každý samota je nějak jiná a každou dokáže zahnat jen jeden jedinej člověk. U mě je to ON. Ale on je pryč. Nepíše, nevolá … Nic. Jsem asi vzduch. Prostě plivnul do prázdna a asi se nic nestalo. Ale ve skutečnosti stalo. Mě se něco stalo.
Ach jo. Zase se lituju :D.
Měla bych bejt úplně v klidu. Ale nejsem. Asi se půjdu učit. No, i když … Ale proč ne.
Budu dělat nedostupnou :D
P.S.: Nikomu (ani těm nejzlejším lidem na světě) bych nepřálo to, co teď zažívám!!!

The best of worst.

29. listopadu 2012 v 19:09 | Bíí |  Photos
Ok.
Je to děs :D Ale mám spoustu důvodů, proč to zveřejňuju:
1) vyfotila jsem to s kámoškou, která mi další fotky zkazila, protože dělala ksichty:D
2) líbí se mi podzim :D
3) byla to jediná chvíle za týden, kdy jsem nepřemýšlela o něm :D snad ...


Moje posedlost.

29. listopadu 2012 v 19:01 | Bíí |  Kecyyy
Tak, jak začít. Nějak mi chybělo to psaní všeho, co mě napadlo. Myslím, že je mnohem příjemnější psát nesmyslnej článek, než se učit ájinu a (nedej bože) matiku!!! To si radši poslechnu písničky, který znám už nazpaměť a napíšu článek, kterej nikomu nic neřekne ... možná se v něm jen někdo najde. Ale taky jen možná.
Tak jo. Pokud si někdo četl moje poslední asi 3-4 články na starym blogu, tak ví, jak jsem na tom ohledně "něj" špatně. Ale vymyslela jsem taktiku: Ignorace :D. Ovšem ta mi moc nejde. Protože když ho vidím, jak se blíží ke mě, říkám si: "Nedívej se tam, nedívejse, sakra!", no a co se nestane? Já se tam podívám, trapně se na sebe usmějeme a v lepším případě pozdraví první on, než já stačím zamávat :P ach jo... Proč prostě nedokážu uhnout pohledem a dělat taky trošku chladnou? :D
Podle horoskopu jsem ho včera měla oslnit svým "osobním kouzlem". No asi proto jsem ho za celej den nepotkala :D jojo, tomu se říká smůla.
Nejlepší na tom je, že nechci, aby to někdo věděl. Ale zatím to vědí jen ...no asi šest holek. A dneska jsem o tom řekla jeho bejvalce. No jasně, byl to spíš facebook vztah, ale stejně je to dviný :D Jenže ona už to tak vůbec nebere. A vypadlo to ze mě jen tak náhodou, tak jsem to pak prostě dořekla, celý a se vším všudy :D

Tenhle blog má bejt o fotkách ... o mejch fotkách. Zatím jsem nevyfotila ani prd :D

No, rozhodla jsem se, že začnu hubnout. Což je dost nereálný ... Nereálný je to vždycky, ale teď je to mnohem nereálnější!! Zehtra mám narozeniny, takže dort, různý čokoládový blbosti ... + Vánoce a spousta cukroví. Ou jé.
Takže z toho asi nebude nic, no :D aspoň ty sušenky bych mohla omezit. Ne, nemohla :D
Dneska jsem prohlásila něco, nad čím jsem vlastně ani nepřemýšlela, ale tak nějak to ze mě vypadlo samo: "Teď jím hodně. Když zjistím, že mě chce, přestanu tolik jíst. Když mi řekne, že mě nechce, začnu žrát dvakrát tolik." :D
Jo, je to pravda. I když nevím, jestli to ještě víc jde :D
Dobrý na tom je, že je mi to nějak jedno ...

Tak a dost, tohle byl poslední článek o mě. Teda aspoň částečně.
O víkendu se budu snažit něco vyfotit. Taky se budu snažit přijít na článek, kterej bude "o něčem"... prostě aby se to dalo číst :D
Mějte se. Bye, bye :)

První článek aneb Proč nový blog?

28. listopadu 2012 v 17:12 | Bíí |  Info
Ahoj, ahoj...
Jelikož si udělám rekalmu i na starym blogu, udělám ji i tady! Jelikož jsem se blogu http://oknizkach.blog.cz/ držela něco málo přes rok (myslím), tak by nebylo zrovna milý ho prostě zahodit a zapomenout na všechny nový články. Ale!
To jméno už ke mě prostě nejde. Blog jsem založila proto, aby jsem psala recenze na knížky apod., ale v poslední době mě baví psát spíš články o svym životě, TT, nebo prostě jen fotit... Ale recenze už mě prostě moc neberou. Chtěla jsem neutrální blog ... I když photography moc neutrální není. Teď mě tak napadá, že jsem si stejně naběhla, ale nevadí :D Aspoň už to nebude tak lacinej název.
Začínám nejkratším článkem, co jsem kdy mohla napsat ... První fotky a články přijdou tak někdy o víkendu :D
Bye, bye :)

Kam dál